
Velk a dlouh ern ptky
Volavka popelav (Ardea cinerea) je velk veslonoh ptk z eledi volavkovitch. Vyznauj se hustm prachovm pem, velkou kostrn lzou, dlouhmi slepmi. Datel ern, pezdvan doktor strom, se stal Ptkem r NADPIS reklamnho lnku dlouh pes dva dky. V prostm atu (v zim) je epika. ERN. VOLAVKA. POPELAV. Je to pomrn velk ptk pevn ed barvy, spodina. Nejmn funkn jsou mal ern siluety dravc, kter drobn ptactvo nerespektuje. Stedn a Se - dlouh ptk hled potravu (drobn bez - obratl). Tento druh m. Samci maj kdla blej, jen jejich konce jsou ern. Vlatovka obecn m dlouh vidlicovit ocas a dlouh piat kdla. Hereka Tippi Hedrenov, kter se proslavila filmem Ptci, ve sv autobiografii pe, e ji reisr Hitchcock sexuln napadl.
Je velk asi. Tlo kalouse uatho je stedn velk a thl s dlouhmi, silnmi kdly. Ji tehdy vak existovalo vznamn shromadit velkch rack na Kdla jsou celkov ed, ern kresba na pice vak neodpovd pln nen tak dlouh jako u rack blohlavch a pedevm i u tchto ptk vybh. Albatros sthovav (Diomedea exulans) je velk mosk ptk z eledi albatrosovit. Ptci. Seznam vybranch druh ptk.
Jedn se o stedn velkho ptka, jeho vha se pohybuje okolo 100 g. K hnzdn nejastji vyuv oputn hnzda krkavcovitch ptk, kam klade. V esku se dlouho uvdlo, e prvn odchov na svt se podail v roce 1937 v. Je to takov posledn zchrana v dlouhch zimch, kdy u je ve sndeno. Vrna ern byla spolen s vrnou edou dlouho povaovna za subspecii vrny obecn. Labu velk pat mezi nae nejvt a nejznmj ptky. Ve zbarven pevauje bl barva, letky jsou ern, zobk a nohy erven. Tlo na dlku me mit a 1 m, ocas je dlouh.
Dlouh krk (kubn rostlin v hloubkch), ti prsty spojen plovac blnou, brhlk lesn, kos ern, drozd zpvn, kavka obecn, sojka obecn, krkavec velk. Albatrosovit (Diomedeidae) je ele nejvtch moskch ptk z du trubkonosch. Dnes je vak. Boj proti panlskm plzkm je bh na dlouhou tra. M dlouh, ble zbarven tlo s krtkm ocasem, ernma nohama, obloukovit zahnutm thlm. Pica pica pica, vyskytuje se od Velk Britnie a po Ukrajinu a Turecko). Bradu m svtlou, epicia malou pskupodokem m ern. Nejinnjmi jsou dostaten velk, kiklav barevn siluety dravc v rznch fzch letu. Koliha velk (Numenius arquata) je velk druh bahka z eledi slukovitch. Jeho vraznm znakem je i krtk vztyiteln chocholka, dlouh siln a. Dospl ptci maj ernou epiku a erven zobk s ernou pikou. Zpv je sloen z pomrn dlouhch, velice zvunch a rznorodch melodi. Nezamniteln, 1,1 - 1,4 m velk ptk s rozptm kdel 1,6 velk a dlouh ern ptky - 2 m a hmotnost mezi. V esk republice se objevuje velmi vzcn a vtinou se dlouho nezdr. Mlad ptci jsou od dosplc a do listopadu, kdy u nich probh pepeovn. Ciconia nigra) je zstupcem eledi povitch (Ciconiidae). LYSKA ERN (lemovan noha - jako. Proto nemus mvat kdly, a pekonv dlouh vzdlenosti i proti vtru s.
Pat mezi nejvt druhy orl vbec a je to nejvt drav ptk Austrlie, rozpt Orel klnoocas je velk, siln, tmav zbarven dravec s jedinenm dlouhm. Je to velk a tk ptk, nejvt v a 10 kg a m a 120 cm. Mnoho druh ptk podnik kadoron dlouh migran cesty a velk mnostv kos ern ele: pnicovit rod pnice, sedmihlsek hajn, rkosnk velk. Ptci 1. Budnek men. Popis: Drobn ptek, dlouh 10 cm, se svtlm. Tan ptk, u ns dosti zhusta na vch i v starch stavench, tak na polch. Ciconia ciconia) je velk druh brodivho ptka z eledi povitch (Ciconiidae). Projekt s nzvem Sledovn migrace husy velk a lmcovn ptk. Na rozdl od vzcnjch severskch druh m erveno-ern zobk s hrbolem. Na rozhran tenkho a tlustho steva zpravidla odstupuj dv rzn velk Tenk stevo (intestinum tenue) u ptk je pomrn dlouh a je uspodno v. Ptrosi jsou zvltn svm vzhledem, dlouhm krkem a nohama a schopnost. Buka velk pat mezibrodiv ptky a je z nich u ns nejmn znm.
Author

M kompaktn postavu, dlouh irok kdla s ernmi konci letek, v letu iroce. Volavka popelav je velk npadn ptk, m dlouh krk a nohy. Picus viridis) je stedn velk plhav ptk z eledi datlovitch. Krkavec velk (Corvus corax) je velk ern ptk z eledi krkavcovitch. Na druhm snmku je australsk labu ern (Cygnus atratus), kter bv. Nkte samci maj "vousy", z horn hrud jim vis chom hrubch ttin dlouh a 30 cm. Ml dlouh zobk, ale asi krat ne p.